V malé vísce pod horami žil tesař Marek. Celý život se řídil jednoduchým pravidlem: co vyrobil vlastníma rukama, bylo jeho, a nikdo cizí mu do toho nemluvil. Svou práci miloval a tím, že byl šikovný a dařilo se mu, si mohl dovolit investovat do lepšího nářadí, díky němuž vyráběl stoly rychleji a levněji pro všechny sousedy v okolí.

Jednoho dne se však v obci usídlil Úředník z města. „Marku,“ řekl s vážnou tváří, „tvoje dílna je moc efektivní a ta cena, za kterou prodáváš stoly, je nefér vůči těm, kteří to neumí tak dobře jako ty. Od zítřka budeš muset vyrábět podle našich směrnic, odvádět polovinu výdělku na „společné dobro“ a na každou novou zakázku si vyžádat povolení.“

Marek se podíval na své nářadí a rozdělanou práci. Věděl, že pokud stát zmenší jeho prostor k podnikání, zmizí i motivace se zlepšovat. „Když mi vezmete více, než kolik potřebuji na rozvoj dílny, nebudu mít z čeho koupit lepší pilu,“ odpověděl klidně tesař. „A bez lepší pily nebudu moci vyrábět levněji pro své zákazníky. Vaše „spravedlnost“ nakonec způsobí, že za stoly zaplatíme všichni mnohem více, protože zničíte konkurenci, která nás všechny nutí podávat nejlepší výkony.“

Úředník odešel, ale Marek se nevzdal. Začal spolu s ostatními sousedy připomínat starou pravdu, na kterou vlivem pohodlí zapomněli: že svoboda není dar od státu, ale přirozené právo každého jednotlivce. Připomínali si, že stát tu není od toho, aby určoval výherce a poražené, ale aby chránil pravidla hry, kde vyhrává ten, kdo přináší ostatním největší užitek.

Když se nakonec lidé v obci rozhodli zastavit zásahy úředníka a vrátit se ke svobodě volby, pochopili to nejdůležitější: pravicové hodnoty nejsou o bezcitnosti, jsou o respektu. O respektu k tomu, že každý jsme zodpovědným strůjcem svého štěstí. Skutečný rozkvět nastává tehdy, když nám stát pouze nebrání a my můžeme svobodně tvořit v prostředí, kde zákon platí pro všechny stejně.

Vesnice znovu ožila. Marek v dílně pilně pracoval a děti v obci se od svých rodičů učily, že úspěch není něco, co se přiděluje shora, ale výsledek poctivé práce, odpovědnosti a svobody, kterou nikdo nesmí svévolně omezovat.

Principy v kostce a jejich společenský význam